Byly časy, kdy rosé chtěly pít hlavně ženy. Chlapům se do toho kvůli barvě moc nechtělo. Dneska už to ale není pravda a růžovky pijí s oblibou všichni. V listopadu 2020 dokonce bylo schváleno i Prosecco DOC Rosé. Jak tedy růžové víno vzniká?
Jak to celé vzniklo?
Ohledně historie se toho moc neví. A to zejména proto, že dřív i červená vína měla celkem nevýraznou barvu a vypadala spíš jako dnešní růžová. Nicméně jako místo, kde rosé vzniklo se označuje antické Řecko. Zejména pak rok 600 př. n. l., kdy se z Řecka dostaly první sazenice révy do Massalie (dnešní Marseille). Tam se pak pítí růžového vína rozjela naplno. A trvá dodnes. Vzpomeňte si na Cotes de Provence. Světově ikonické rosé z Provence.
A mimochodem 25. června mají růžovky svůj den.
Jak chutná růžové víno?
Tohle je asi trochu zbytečný odstavec. Všichni jste rosé určitě už pili. U růžovek se v chuti často objevuje červené ovoce, květiny, citrusy a žlutý meloun. Docela často se u růžových vín z Moravy objevují tzv. laktátové tóny. To si představte jako takové jogurtové tóny. U růžovek to je nejčastěji tón jahodového jogurtu.
3 nejčastější metody výroby
Růžové víno je někde mezi bílým a červeným. A podle toho vypadá i způsob výroby.
Jsou k tomu potřeba modré hrozny (odrůdy jako Merlot, Rulandské modré, Zweigeltrebe atd.). Modré hrozny totiž mají ve slupkách dostatek barviv. To bílé ani červené odrůdy nemají.
1. Metoda macerace
Tímto způsobem se prakticky vyrábí červené víno. To znamená, že pro uvolnění barviv musí proběhnout tzv. macerace. To je proces, při kterém jsou slupky v kontaktu s moštem. Při výrobě červených vín tento proces trvá i dlouhé týdny. Proto mají pak výraznou barvu a taky třísloviny.
U růžových vín trvá pouze několik hodin. To si určuje sám vinař podle toho jak výraznou barvu má víno mít.
2. Metoda krvácení
Tahle metoda se u nás snad vůbec nepoužívá. Jde o to, že při výrobě červených vín během prvních několika hodin část moštu “odkrvácí” a zachytí se do jiné nádoby. Z toho se pak dál vyrobí pro nás zajímavé růžové víno. A vedle toho tenhle způsob ještě víc zintenzivní chuť červeného vína. To je vlastně u této metody primárním produktem.
Tuhle metodu výroby potkáte pouze v regionech, kde se vyrábí velmi intenzivní červená vína. Například v USA v Napa Valley a Sonoma County.
3. Metoda blendování
Ani tahle metoda se u nás nepoužívá. Spíš si z ní lidé často dělají srandu a s nadsázkou říkají, že růžové se přece vyrobí tak, že smícháme bílé a červené.
Pravdou je, že ve světě je celkem běžná. Ale primárně u šumivých vín. Vemte si třeba růžové šampaňské. Nebo růžová perlivá vína z Itálie. Od listopadu 2020 je dokonce povoleno i Prosecco Rosé DOC. U tichých vín to moc běžné není. Nicméně nedávno jsme narazili například na portugalské Vinho Verde Rosé. A to se blenduje.
To jsou všechno vína, kde se opravdu kupážuje bílé a červené. Červené složky je nicméně velmi málo. Okolo 5 %. I když u růžového prosecca je například dovoleno použít až 15 % Rulandského modrého.
