Asi nikoho nepřekvapí, že je historie vína na území Moravy a Čech opravdu dlouhá, opředená nějakou tou pověstí a také trochu spletitá. Tak si nalijtenalejte sklenku svého oblíbeného vína a pojďme se dnes krátce podívat, jak to celé začalo…
Prapočátky vinařství na území Česka
Pokud bychom měli pátrat po první vinné révě, která se na našem území pěstovala, museli bychom se podívat do velmi hluboké historie. Už keltové si tento lahodný nápoj dovedli vychutnat a velký rozmach zažily vinice v oblasti Pálavy a Pavlova v letech 166 až 180 př. n. l.
V roce 91 našeho letopočtu Římský císař Domitian vydal zákaz vysazování vinic v římských koloniích za hranicí Alp, takže v tomto období tu jakékoliv vinařství skončilo. Tento zákaz trval přibližně do roku 276, kdy ho zrušil císař Probus a přesně tou dobou se na Pálavě objevily první vinice vysazené římskou posádkou.
Víno mělo své místo na slunci i v našich krajinách samozřejmě také za Velkomoravské říše (833-906).
Svatováclavské víno a počátky rozmachu českého vinařství
Svatováclavská vinice poblíž Pražského hradu patří k jedněm nejstarším v Čechách. Není divu, právě svatý Václav byl jedním z prvních českých vinařů, na jehož počest se dodnes v Mělníku rok, co rok koná vinařská pouť a velmi dlouho byl malými vinaři uctívám jako nejvyšší perkmistr vinic (latinsky Supremus magister vinearum).
První vinice na území Čech však vzniklyvnikly už za života prarodičů sv. Václava, knížete Bořivoje a jeho ženy Ludmily. Ti založili první vinice krátce po přijetí křesťanství. První vinná réva v Čechách prý rostla poblíž Mělníka, konkrétně mezi obcemi Nedomice a Dřísy.
Novodobé vinařství, církevní řády a Karel IV.
K největšímu rozkvětu vinařství v Čechách a na Moravě však došlo ve středověku. V 7. – 12. století docházelo k rozvoji vinařství především zásluhou církevních řádů, především Cisterciáců, Premonstrátů, Dominikánů a Benediktinů.
Stejně jako dnes se vinné révě nejvíce dařilo na jižní Moravě, ale také na Mělnicku a Litoměřicku. Na jižní Moravě slavilo vinařství takové úspěchy, že většina obyvatel z těchto oblastí pracovala právě na vinohradech. Největší rozkvět jihomoravského vína nastal v první čtvrtině 13. století, kdy se známé Mikulovsko a Valticko stalo součástí Lichtenštejnského panství.
Taková vinice měla v té době větší hodnotu než měšťanský dům, takže většina bohatých lidí investovala své finance právě do vinohradů.
V roce 1309 byl právě z těchto důvodů vydán první vinařský zákon, konkrétně Falknštejnské viniční právo nebo také „horenské právo.“ Ten ukládal povinnost rozhodovat veškeré spory v souvislosti s vinicemi rozhodovat výkonným orgánem v Hustopečích.
V roce 1355 došlo k vydání tzv. viničního řádu markrabětem Janem Jindřichem. Ten reguloval dovoz vína na Moravu.
O rozvoj (nejen) moravského vinařství se prosadil také Karel IV., který se prosadil o ustálení vinařských zákonů jasným vinařským právním systémem a stejně jako v ostatních oblastech i v oblasti vína prosazoval nové trendy a rozvoj, například i dovozem nových odrůd vinné révy z Francie.
Úpadek následuje rozkvět a naopak.
Do toho všeho krásného rozvoje však najednou zasadily krutou ránu Husitské války. Většina tolik opečovávaných vinic skončila na popel a ani obchod příliš nekvetl. To si však měli vinaři vynahradit už v druhé polovině 15. století, kdy se vinařství naopak dostalo zpětopět na vrchol.
V dalších letech a staletích se dá pozorovat podobný vývoj situace. Prudký rozmach střídán válkou a úpadkem. Za zmínku však rozhodně stojí ještě 16. století, kdy vyšel první spis o vinařství: Vinice, v jakém položení býti má a jakým způsobem člověk má jí dělati, aby toho hojný oužitek mohl míti,který sepsal kantor Jan Had.
Další velký úpadek nastal v 17. století už před třicetiletou válkou, která zkázu vinařů dokončila.
Nejen války však měly na české vinařství neblahý vliv. Pojďme se posunout do 19. století, kdy na našem území začalo docházet k rozvoji pivovarnictví, které však pro vinaře nebylo jedinou ránou. O neblahé chvilky se postaral také révokaz.
Ve chvílích, kdy už by se zase mohlo vše obracet k lepšímu nastalo opět období světových válek a poté komunismu, kdy se víno produkovalo v uniformních továrnách, pro které byla kvalita nápoje na posledním místě.
Dnešnímu stavu vinařství v Česku vděčíme zákonu 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství z roku 1995, díky kterému se vinařství na našem území opět začalo rozvíjet, a tento rozvoj trvá dodnes.
Dnešní plocha vinic dosahuje na našem území 18 70017 000 ha. Pro srovnání s historickým vývojem:
Ve 30. letech 20. století byla plocha 4 000 ha
Ve šťastnějších letech 18. století, konkrétně v roce 1748 dosahovala rozloha vinic 16 000 ha a v 16. století (období kdy Jan Had vydal svou publikaci) byla rozloha vinic v Česku dokonce 20 000 hektarů.
