Populární šumivé víno si získalo za poslední roky obrovskou pozornost. Prosecco se dá pít při jakékoliv příležitosti v jakémkoliv ročním období a je oblíbené pro svou lehkost, svěžest a jedinečnost. Víte ale, jak takové prosecco vzniká a odkud pochazí? Pokud ne, čtěte dále, anebo se jenom ujistěte, že to víte správně 😉.
Trochu historie a zeměpisu
Prosecco se začalo vyrábět podle dochovaných dokumentů před dvěma tisíci lety, tedy v době římské. Stejně jako dnes, byla k výrobě používána odrůda Glera. Všechno to začalo ve vesničce Prosecco, která je součástí Terstu v severní Itálii. V průběhu času se vinice rozšířily do italské oblasti Veneto a Friuli. Ve 20.století získává prosecco podobu jakou známe dnes. Je to díky dokonalejším technologiím a zavedení druhotného kvašení (o postupu výroby si řekneme za chvíli). V roce 2009 získalo prosecco nejvyšší stupeň hodnocení italských vín - DOCG. Pokud vám utekl náš předchozí článek o tom, jak funguje kategorizace italských vín, podívejte se na něj.
Postup výroby
Metoda Charmat nazývaná také jako metoda výroby v tancích je technologie výroby šumivého vína při níž probíhá druhotné kvašení ve velkých tlakových nádobách. Víno leží ve velkoobjemových tlakových tancích pouhých 6 měsíců. Díky tomu vzniká jednoduché, čisté a aromatické víno s příjemnou kyselinkou.
V tlakových nádržích jsou ventily pro dosažení isobarických podmínek a dekantační ventil, který slouží k odstraňování sedimentů. Tyto nádrže májí dvojtitý plášť, který má za úkol víno chladit nebo ohřívat.
A co všechno do tlakové nádrže přijde?
Naplní se primárním vínem, ušlechtilými kvasinkami a tirážním likérem - ten se tvoří z rozpuštěného cukru a ušlechtilých kvasinek, což má za následek tvorbu CO2 a ethanolu. A takto probíhá takzvané druhotné kvašení, které je základem pro výrobu šumivých vín. Druhotné kvašení se provádí kvůli získání oxidu uhličitého, který díky tomu, že je uzavřený v tanku neuniká. Doba zrání na kvasinkách je 30-60 dní, poté je víno pod protitlakem stočeno do jiné nádoby. Při tomto procesu dochází i k jeho filtraci. A potom už nic nebrání vínu jít do světa.
Styly prosecca
Prosecco dělíme do tří stylů podle intenzity perlení.
| Prosecco Spumante |
Jedná se o nejčastější styl, který najdeme i ve většině obchodů. Obsahuje asi tři atmosféry tlaku uvnitř láhve (pro porovnání tradiční Champagne má zhruba šest atmosfér). |
|
Prosecco Frizzante |
Frizzante je méně šumivé až perlivé. Obsahuje pod 2,5 atmosféry tlaku. |
|
Prosecco Tranquillo |
Jedná se o prosecco bez bublin. Že jste ještě o neprelivém proseccu neslyšeli? To je dost možné, protože ho za hranicemi Itálie málokde mají. My jsme ho také ještě nikdy nepili. |
Zbytkový cukr
Prosecco se pohybuje v rozmezí od suchého až po sladké. Jak je na tom se zbytkovým cukrem vždy zjistíte z etikety. Malá nápověda je v tabulce níže:
| Brut |
Nejsušší styl prosecca, který má 0-12 gramů zbytkového cukru na litr vína. |
| Extra Dry |
Mezi 12-17 gramy cukru na litr, což vede k hladší dochuti. |
| Dry |
Sladší typ prosecca se 17-32 gramy zbytkového cukru na litr. |
| Demi-sec |
Nejsladší varianta, která má 32-50 gramů zbytkového cukru a hodí se k dezertům. |
Kvalita prosecca
Označení mohou být dvě. DOC (Denominazione d’Origine Controllata) nebo DOCG (Denominazione d’Origine Controllata e Garantita) což závisí na zeměpisné oblasti, ve které se hrozny pěstují. Jsou klasifikovány takto:
| Prosecco DOC | Prosecco DOCG |
| Prosecco di Treviso | Asolo (nebo Colli Asolani) |
| Trieste |
Conegliano Valdobbiadene Superiore (Rive, Superiore di Cartizze) |
DOCG prosecca pocházejí z menších oblastí a jedná se o špičková vína.
Co vy a prosecco? Máte ho rádi? My ho doslova milujeme. A může být klidně i součástí Aperolu a nebo Huga 🍾🥂.
