Prosecco, jeho původ a historie | Víno od Bodláků

Populární šumivé víno si získalo za poslední roky obrovskou pozornost. Prosecco se dá pít při jakékoliv příležitosti v jakémkoliv ročním období a je oblíbené pro svou lehkost, svěžest a jedinečnost. Víte ale, jak takové prosecco vzniká a odkud pochazí? Pokud ne, čtěte dále, anebo se jenom ujistěte, že to víte správně 😉.

Trochu historie a zeměpisu

Prosecco se začalo vyrábět podle dochovaných dokumentů před dvěma tisíci lety, tedy v době římské. Stejně jako dnes, byla k výrobě používána odrůda Glera.  Všechno to začalo ve vesničce Prosecco, která je součástí Terstu v severní Itálii. V průběhu času se vinice rozšířily do italské oblasti Veneto a Friuli. Ve 20.století získává prosecco podobu jakou známe dnes. Je to díky dokonalejším technologiím a zavedení druhotného kvašení (o postupu výroby si řekneme za chvíli). V roce 2009 získalo prosecco nejvyšší stupeň hodnocení italských vín - DOCG. Pokud vám utekl náš předchozí článek o tom, jak funguje kategorizace italských vín, podívejte se na něj.

Postup výroby

Metoda Charmat nazývaná také jako metoda výroby v tancích je technologie výroby šumivého vína při níž probíhá druhotné kvašení ve velkých tlakových nádobách. Víno leží ve velkoobjemových tlakových tancích pouhých 6 měsíců. Díky tomu vzniká jednoduché, čisté a aromatické víno s příjemnou kyselinkou. 

V tlakových nádržích jsou ventily pro dosažení isobarických podmínek a dekantační ventil, který slouží k odstraňování sedimentů. Tyto nádrže májí dvojtitý plášť, který má za úkol víno chladit nebo ohřívat.

A co všechno do tlakové nádrže přijde?

Naplní se primárním vínem, ušlechtilými kvasinkami a tirážním likérem - ten se tvoří z rozpuštěného cukru a ušlechtilých kvasinek, což má za následek tvorbu CO2 a ethanolu. A takto probíhá takzvané druhotné kvašení, které je základem pro výrobu šumivých vín. Druhotné kvašení se provádí kvůli získání oxidu uhličitého, který díky tomu, že je uzavřený v tanku neuniká. Doba zrání na kvasinkách je 30-60 dní, poté je víno pod protitlakem stočeno do jiné nádoby. Při tomto procesu dochází i k jeho filtraci. A potom už nic nebrání vínu jít do světa.

Styly prosecca

Prosecco dělíme do tří stylů podle intenzity perlení.

Prosecco Spumante

Jedná se o nejčastější styl, který najdeme i ve většině obchodů. Obsahuje asi tři atmosféry tlaku uvnitř láhve (pro porovnání tradiční Champagne má zhruba šest atmosfér).

Prosecco Frizzante

Frizzante je méně šumivé až perlivé. Obsahuje pod 2,5 atmosféry tlaku.

Prosecco Tranquillo

Jedná se o prosecco bez bublin. Že jste ještě o neprelivém proseccu neslyšeli? To je dost možné, protože ho za hranicemi Itálie málokde mají. My jsme ho také ještě nikdy nepili. 

 

Zbytkový cukr

Prosecco se pohybuje v rozmezí od suchého až po sladké. Jak je na tom se zbytkovým cukrem vždy zjistíte z etikety. Malá nápověda je v tabulce níže:

 

Brut

Nejsušší styl prosecca, který má 0-12 gramů zbytkového cukru na litr vína.

Extra Dry

Mezi 12-17 gramy cukru na litr, což vede k hladší dochuti.

Dry

Sladší typ prosecca se 17-32 gramy zbytkového cukru na litr.

Demi-sec

Nejsladší varianta, která má 32-50 gramů zbytkového cukru a hodí se k dezertům.

 

Kvalita prosecca

Označení mohou být dvě. DOC (Denominazione d’Origine Controllata) nebo DOCG (Denominazione d’Origine Controllata e Garantita) což závisí na zeměpisné oblasti, ve které se hrozny pěstují. Jsou klasifikovány takto:

 

Prosecco DOC Prosecco DOCG
Prosecco di Treviso Asolo (nebo Colli Asolani)
Trieste

Conegliano Valdobbiadene Superiore (Rive, Superiore di Cartizze) 

 

DOCG prosecca pocházejí z menších oblastí a jedná se o špičková vína.

Co vy a prosecco? Máte ho rádi? My ho doslova milujeme. A může být klidně i součástí Aperolu a nebo Huga 🍾🥂.