Rakouská vína: Z krize až na vrchol

Že v Rakousku umí jenom veltlíny? Tak to je velký omyl. Veltlíny to teprve začíná. Přes skvělé ryzlinky se v Rakousku dostanete až k oblíbenému Zweigeltu a hlavně Blaufränkisch, tedy Frankovce.

Jak vidíme Rakousko my?

Každý rok (když tady zrovna neřádí covid) jezdíme do Německa na největší veletrh vína na světě. Na jednom místě se tam setkávají vinaři a obchodníci z celého světa. Je tam zhruba 15 velkých pavilonů plných vína. Trvá to tři dny a není prostě možné obejít všechno. Je potřeba přísně selektovat. A Rakousko tenhle veletrh, jmenuje se ProWein, bere až neuvěřitelně vážně. Rakousko si tam pronajímá jeden celý pavilon a organizuje to centrálně. Celý pavilon nakoupí Rakouský vinařský fond (možná se v Rakousku oficálně jmenuje jinak – nepovedlo se mi to dohledat – ale vy víte jak to myslím). A jednotliví vinaři si pak pronajímají svůj stánek vlastně “doma” – od Rakouského vinařského fondu.

A jakou to má výhodu? V celém pavilonu jsou jen rakouská vína. Vizualizace celého rakouského vinařství je v jednotném stylu. V měřítku celého vetrhu je to naprosto ojedinělé. A silné. Rakušáci pro propagaci svých vín ve světě dělají opravdu hodně. A alespoň z našeho trochu vzdáleného pohledu se zdá, že to dělají opravdu skvěle.

Vydávají i moc pěkné tiskové zprávy, ze kterých jde snadno vyčíst, že jejich marketingové cíle za rok 2020 byly splněny. Z toho pohledu se od Rakouska může mnoho dalších zemí hodně naučit. Včetně nás.

Krize v roce 1985

Ano, krize potkala i rakušáky. A opravdu enormního rozměru. O to víc fascinující je, jak se z toho postavili zpátky na nohy a svá vína dovedly na výsluní. Ne jenom v rakouském měřítku, ale i v tom celosvětovém. O čem to mluvíme?

Ano, je to tak, ve víně se používají vinná aditiva. Ta samozřejmě nejsou zdraví škodlivá. Jejich množství jsou velmi přísně regulována a některá vína jich obsahují víc, některá zase míň. Pak tady jsou naturální vína, která je mohou používat taky, ale pouze na přírodní bázi. No a v roce 1985 němečtí vědci, kteří byli zodpovědní za kontrolu kvality přišli na to, že v německých levných vínech se používaly zakázané chemikálie. Abychom vám k tomu dali lepší kontext, tak si pod tím představte zejména chemikálie, které se používají do nemrznoucích směsí ve vodách do ostřikovačů u auta. Skandál jako hrom! Pak se ještě přišlo na to, že němečtí výrobci nelegálně míchali jejich vína s těmi rakouskými.

Prodej rakouských vín šel okamžitě ke dnu. Média problém dál rozmazávala a v lidech budovala nedůvěru ve vinná aditiva.

Ano, až z takového dna se rakouská vína dostala zpět na výsluní – mezi světovou špičku.

Regiony v Rakousku

Co je v Rakousku nejvíc? To je velmi těžká otázka. Na to jak jsou malá země, tak mají vinic opravdu hodně. A mnoho jejich regionů je opravdu excelentních. Mrkněte na mapku tady dole. Pod jménem každého regionu najdete odrůdy, které v oblasti vynikají. A zkuste si všimnout jednoho faktu. A to, že v každém regionu se odrůdy lehce liší. Prostě nedělají všichni všechno. Ale jen to co dělat mají – podle klimatu, půdy atd. Maximální focus na kvalitu!

A ještě tady je jedna zajímavost. Víděň. Víděň je totiž jediným hlavním městem na světě, které je zároveň vinařskou oblastí. Jako jedna z mála oblastí v Rakousku vyniká svými blendy (cuvée). Vídeň má zároveň nejvíc vinohradů než kterákoliv jiná metropole na světě.

Mapa Rakouska – vinné oblasti

Weinviertel, Kamptal, Kremstal a Wachau

U nás nejvíc frčí Wenviertel. Region, který je pro nás vlastně přes kopec. Hned pod Mikulovem. Pro nás je velmi známá obec Poysdorf. Region se pak táhne až pod Znojmo a dál na západ. Kde pak plynule přechází do špičkových a trochu dražších regionů Kamptal, Kremstal a Wachau.

Jaký je v tom rozdíl? Oproti Weinviertel jsou Kamptal a Kremstal výrazně minerálnější. Trochu pepřovější. Weinviertel jde víc do ovocných tónů.

A pak je tady Wachau. Trochu kapitola sama o sobě. Vína se vyrábí z přezrálých hroznů, které mohou být lehce napadeny ušlechtilou botritickou plísní. To vínům dává trochu hutnější a medovější strukturu.

Kolekce plná rakouských veltlínů

Burgenland

Už jste o něm slyšeli? Nám se zdá, že v našich končinách je to region spíš pro fajnšmejkry. Pravdou nicméně je, že vína z Burgenlandu jsou trochu dražší. A když dojde na lámání chleba, tak my jako češi spíš saháme mezi tradiční Itálii nebo Francii resp. Nový svět.

Burgenland totiž vyniká fantastickými červenými. Pro představu. Region je na stejné rovnoběžce jako Burgundsko. Podmínky pro červená vína tam tak jsou výborné. Téplé dny, chladnější noci. Skvěle se tam daří zejména Pinotu Noir – stejně jako v Burgundsku.

Oblast se táhne po východní hranici Rakouska s Maďarskem. Klima oblasti ovlivňuje Neziderské jezero, které je součástí světového dědictví UNESCO. A ještě jedna věc. V Burgenlandu je 300 slunných dní v roce. To je slušná porce. Skoro máme chuť se tam přestěhovat.

Rakouské odrůdy

Veltlínské zelené

V Rakousku je povolených 35 odrůd. Veltlín je z nich nejvíc důležitý. Dominantní je zejména v oblastech Weinviertel, Wachau, Kamptal a Kremstal. A jak chutná? Skvěle. Víc netřeba říkat.

Od, tahle odpověď vás asi neuspokojila. Chápeme. Chuťově jde o spíš lehčí víno se super jiskrnou kyselinkou a hlavně mineralitou. V chuti je veltlín slavný pro svoji pepřnatost.

Charakteristika Veltlínské zelené

Zweigelt

Ne není to Merlot. Nejrozšířenější modrou odrůdou v Rakousku je Zweigelt. A rovnou druhou nejrozšířenější celkově. Vína jsou primárně lehčí a méně hrubou tříslovinou. Naopak ve vínech dominuje ovoce. Hodně ovoce. Jako letní červené to nemá chybu. Pokud ale hledáte spíš výraznější červená, čtěte dál.

Zweigeltrebe charakteristika

Blaufränkisch (Frankovka)

Frankovku byste možná nečekali. Ale ano, je to tak. Patří mezi nejrozšířenější plnější rakouská vína. Frankovka má středně plné tělo a rakušáci se z ní nebojí vykouzlit opravdu krásná vína, která můžete s klidem nechám pár let zrát. Nejlepší Frankovky najdete právě v Burgenlandu. Mimochodem, Frankovka je skvělá i u nás, na Moravě.

Frankovka charakteristika

Tak až dostanete chuť na červené, zkuste i něco z Rakouska. Nebudete litovat a určitě neskončíte u jedné lahve. Vždyť přeci Francii a Itálii už známe víc než dobře. A k tomu si nezapomeňte otevřít taky něco z Moravy. Na porovnání.

Regiony

Naše další články

Vše