Tenhle článek by šel nazvat jako Veneto 1.0. Proště úvod do Veneta. Do jednoho článku se to totiž nevejde. Je to region 4x větší než plocha vinic v ČR. To přináší obrovskou variabilitu. Takže není Veneto jako Veneto. V tomhle článku ho v rychlosti projedeme celé.
Neblahá popularita Veneta
Veneto má nějakých 77 000 ha vinic. To je celkem dost. Není se ale čemu divit. Oblast se rozléhá od Benátek až po Gardské jezero (Lago di Garda). A taky se dá říct, že se rozléhá od Benátek až k podhúří Alp. A to je částečně ten problém.
Veneto je velké a vyprodukuje hodně vína. S nadsázkou se dá říct, že Veneto je v každé italské restauraci na světě. A s množstvím přichází problém s kvalitou. A s tím právě Veneto bojovalo zhruba od 70. let minulého století.
Myslíme si, že se jim to podařilo. Protože jsme v našem hledání narazili na opravdu skvělá vína. Nicméně i tak je třeba si dávat pozor. Kvalita není automatická. Ta se dá rozlišit částečně podle ceny. Levná vína z Veneta totiž postrádají charakter. Ale pokud se zaměříme na kvalitu (která nutně nemusí být drahá), tak ve Venetu vedle Prosecca najdete plno skvostů.
Prosecco
Nejznámnější bubliny na světě? Těžko říct, ale slovo prosecco je dneska synonymum lehkých a ovocných bublin. Ať už to Prosecco je, nebo ne. A to podle nás o významu prosecca mluví samo za sebe. Dokonce už ani u nás v ČR neříkáme, že si dáme bohemku. Pijeme přece prosecco.
Prosecco jsou tedy bubliny a zároveň chráněné zeměpisné označení. Dřív se i odrůda jmenovala Prosecco. Ale v roce 2009 byla přejmenována na Gleru. Aby se lépe udržela hodnota značky Prosecco.
Rozdíl mezi Champagne a Prosecco
Ano je. A celkem výrazný. Kromě ceny taky v chuti. A to zejména díky jinému způsobu výroby.
Champagne kvasí v lahvi. Prosecco v tanku. Tankovou metodou se vyrábějí i ta nejlepší prosecca. Správně se metoda jmenuje Charmat, italové si ji ale trochu přivlastnili a někdy ji říkají Metodo Italiano.
Po napití tak bublinky nebublají tak dlouho jako u šampaňského. Prosecco má okolo 3 atmosfér. Champagne 5 až 6. Prosecco je taky daleko ovocnější a lehčí než francouzský kolega. Chuť je spíš do zelených jablek, hrušek nebo žlutého melounu a taky působí trochu sladším dojmem.
Zóna, kde se v rámci Veneta smí produkovat Prosecco je docela velká. Od města Treviso oblast sahá až do podhůří alp. A právě tam jsou ta nejlepší. V okolí malého městečka Valdobbiadene. Tahle oblast je označena nejvyšší klasifikací DOCG. Místní prosecca jsou krémovější, plnější, komplexnější a mají taky víc alkoholu. Okolo 12 %. Základní prosecca mají okolo 11 %.
Víc se vám o proseccu ale rozepíšeme příště. V tomhle článku totiž mají místo i další vína. Třeba Soave.
Soave není odrůda
Tady jsme se posunuli trochu na západ. Do blízkosti města Verona. Soave vzniká okolo středověké vesnice Soave, kde je stejnojmenný hrad. Je to samozřejmě na kopci. A pozor ještě na jednu věc. Soave není odrůda. Název vína je odvozen od místa, kde vzniká. Odrůdou ale je Garganega.
Vína mají lehce melounovou chuť. Ve víně najdete taky hrušky, pomerančovou kůru i nádech bylinek. Dalším znakem Soave je jeho schopnost zrát v láhvi. Nicméně pokud víno chcete nechat ležet delší čas, musíte vybírat z těch lepších. Což je Soave Classico.
Chuťově může trochu připomínat Sauvignon Blanc nebo Pinot Grigio. S tím rozdílem, že Soave působí trochu plnějším dojmem.
Soave mladé vs. vyzrálé
Mladé Soave je lehčí a má takový mandlový finiš. Nazrálejší lahve mohou být parádně komplexní. Intenzivní. Marmeládové, medové s tóny feniklových semínek nebo včelí plástve. Prostě v každém napití něco jiného. Opravdu bomba.
Soave je opravdu starý region. A speciální je hlavně svojí vulkanickou půdou. Další zajímavostí je odrůda Garganega. Ta v Soave dominuje (musí obsahovat alespoň 70 %) a považována za jednu z nejvýznamějších bílých italských odrůd.
Soave je skvělé! Ale mimo Itálii trochu neznámé. A tím pádem podceňované. Proto snadno seženete lahev výborného Soave za dobrou cenu.
Soave a jídlo
Skvělé je k mořským plodům. Ty u nás mají skvělé třeba v Makru. Ty si můžete přidat třeba do parádních gnocchi nebo třeba risotta.
Valpolicella: Král červených z Veneta
U nás je Valpolicella podobně jako Soave trochu ve stínu. Pro nás je to totiž trochu krok do neznáma. Soave a Valpolicella. Vždyť si raději můžeme dát Pinot Grigio nebo fajnový Merlot. Přitom je Valpolicella opravdová lahůdka, která dokonce v roce 2009 získala nejvyšší kategorizaci DOCG. Tedy alespoň její nejlepší varianta Amarone della Valpolicella.
Skoro bychom zapomněli. Víno Valpolicella se blenduje ze tří odrůd: Corvina, Rondinella a Molinara.
Valpolicella Classico (DOC)
Jednodušší Valpolicella na každý den. Klidně si ji můžete lehce vychladit. Vychutnáte si tak skvěle osvěžující červené, které si užijte klidně i během léta. Skvěle se hodí k pizze, těstovinám, lehčím masům nebo grilované zelenině.
Valpolicella Superiore (DOC)
Stále ještě DOC víno. Na tenhle vyšší level jsou ale vyšší nároky. Například musí mít minimálně 12 % a musí si jeden rok poležet ve dřevěném sudu. Má tak tmavší barvu a výraznější tělo a strukturovanější chuť. Je to takové podzimní víno. A skvěle se hodí třeba k burgerům, grilovanému kuřeti nebo čerstvým sýrům.
Valpolicella Superiore Ripasso (DOC)
Hledáte nejlepší poměr cena/kvalita v Itálii? Právě jste ho našli. Pokud máte rádi Cabernety plné sluníčka, tak tohle je přesně pro vás. Někdy se víno taky označuje jako Ripasso della Valpolicella a v roce 2009 získalo svůj DOC status.
Vyrábí se speciální metodou Ripasso. Ta spočívá v tom, že společně macerují tzv. matoliny (to, co zbyde po vylisování vína), které zbyly po Amarone (co je Amarone viz. níže) společně s vínem Valpolicella Classico.
Tenhle způsob ve výsledku vytvoří víno, které je opravdu plné a výrazné, nicméně jemné a komplexní. A zároveň srozumitelné většině z nás. Stojí za zkoušku. Opravdu.
Amarone della Valpolicella (DOCG)
Tohle je opravdu vlajková loď červených vín z Venera. Dokazuje to i povýšení do kategorie DOCG v roce 2009. Víno se tvoří jak jinak než z odrůd Valpolicella, tedy Corvina Veronese, Rondinella a Molinara. Ale trochu jinak.
Je potřeba docílit té extrémní plnosti. To se dělá tak, že se hrozny suší 4 až 5 měsíců. Ztratí tak vodu a koncentrují cukr. Vylisovaný velmi sladký mošt pak prokváší úplně do sucha. Nicméně iluze sladké chuti zůstává.
Víno musí zrát ve sklepě alespoň dva roky. Dříve ho vinař nesmí vypustit ze sklepa. Nicméně vinaři, kteří to s Amarone myslí vážně ho u sebe “doma” nechávají klidně i 5 let.
Víno je tak plné a bohaté, že vám vydrží klidně i 10 dalších let. Možná i 20. V chuti je extrémně plné s výraznými tříslovinami. Zachovává si ale své velmi ovocné tóny a taky vyšší kyselinku. A teď to nejzajímavější. Amarone má 15 až 16 % alkoholu. To už je skoro v kategorii likérových vín. V chuti to ale alkohol vůbec nepoznáte. To je právě tou unikátní strukturou Amarone.
Na samotné popíjení to ale moc není. Nejlíp si ho opravdu vychutnáte s jídlem. S pořádně výrazným masem a nebo vyzrálým sýrem. Každopádně si užívejte každé napití. Amarone je zážitek. A velmi unikátní.
A teď ještě překvapení na závěr. Ano, víno se hodí k čokoládě….
Recioto della Valpolicella (DOCG)
Všechno platí stejně jako u Amarone. S jedním rozdílem. Proces kvašení se zastaví v půlce. Ve víně tak zůstane zbytkový cukr. Ano, jde o dezertní víno, které se skvěle hodí k čokoládě.
Má okolo 12 % alkoholu, je extrémně koncentrované a parádně komplexní. V chuti objevíte hodně tónů sušeného ovoce, výraznou tříslovinu a jiskrnou kyselinku. Tohle všechno vínu dává dostatek potenciálu klidně na 20 až 30 let. Řekněte ale sami…dá se to vydržet?
Do Veneta samozřejmě patří i Pinot Grigio, Merlot a dokonce i Cabernet Sauvignon. Nicméně tyhle odrůdy se specificky neváží k jedné oblasti v rámci Veneta. Mají spíše význam v rámci celé Itálie. A proto je sem nezařazujeme. Ale nebojte. Nepřijdete o ně.
