Bublinek je spoustu druhů, ty nejlepší však nalezneme v pravém šampaňském. Nebo snad v cavě? Pro někoho to může být zase prosecco a jiný dává přednost bublinkám ve vaně nebo třeba těm z bublifuku. No ale těmi se zabývat nebudeme. Dneska se podíváme na hlavní rozdíly mezi nejoblíbenějšími šumivými víny a o tom, jak je od sebe rozeznat.

Šampaňské

Lidé často výraz šampaňské zaměňují s jakýmkoliv šumivým vínem či sektem. Pravé šampaňské je však chuťově naprosto unikátní a srovnávat se dá možná ještě tak s cavou, o které si řekneme za chvilku. To, zda je šampaňské skutečně šampaňským, často poznáte i podle cenovky. To pravé nenajdete s cenovkou pod 500 korun, většinou se však pohybuje klidně v řádech tisíců za jednu lahev.

Čím je tak výjimečné?

Šampaňské (řekli bychom „pravé šampaňské", ale žádné jiné, než pravé neexistuje) pochází ze severu Francie, konkrétně z oblasti Champagne. Vyrábí se z odrůd Chardonnay, Pinot Noir či Pinot Meunier. Výjimkou však není ani šampaňské z jejich kombinace.

Svou výjimečnou chuť tento lahodný nápoj získává kombinací rovnou několika faktorů. Oblast Champagne je typická pro své jedinečné mikroklima a půdu bohatou na vápník. Samotný nápoj pak dozrává ve vápencových sklepích. Svou šumivou strukturu šampaňské získává právě při dozrávání přímo v lahvích.

Cava

Ze všech šumivých vín má k šampaňskému nejblíže právě cava. Ta pochází ze Španělska a podle historických pramenů se vyrábí od roku 1851 – její historie však pravděpodobně sahá ještě minimálně o pár let dál.

Pro toto španělské šumivé víno jsou však typičtější odrůdy Macabeu, Parellada a Xarel·lo. Setkat se můžeme však také s cavou z Chardonnay, Pinot Noir i Pinot Meunier – a to už se jedná o skutečně luxusní kousky.

Cava je, stejně jako šampaňské, chráněnou značkou. Za cavu se tak mohou označovat pouze šumivá vína vyrobená metodou champenoise (což je klasická metoda kvašení v lahvi), pocházejí z regionů Aragonie, Baskicko, Kastilie a León, Katalánsko, Extramadura, Navarra, La Rioja či Valencie.

Jak už napovídá stejný postup výroby, i cava získává svou šumivost kvašením přímo v lahvích. Bublinky se i při této metodě sice vytvoří už během pár dní, ale pro dokonalou chuť víno v lahvi musí zrát v případě šampaňského 15 měsíců. Cavě stačí „pouhých” devět. 

Prosecco

S chutí prosecca na jazyku se přesuneme ze slunného Španělska do podobně prosluněné Itálie. Prosecco má svůj původ v regionech Veneto a Friuli. Ještě v roce 2008 se vyráběl z odrůdy Prosecco, ta se však přejmenovala na Glera a slovo Prosecco tak od roku 2010 označuje nikoliv odrůdu, ale pouze původ šumivého vína.

Prosecco může být úplně bez bublinek, nejoblíbenější variantou je však prosecco perlivé neboli frizzante a šumivé. To je zase spumante.

A jaký je rozdíl mezi perlivým a šumivým? Perlivé víno má oproti šumivému nižší tlak a bublinky jsou v něm tak méně výrazné. Další zajímavostí je, že se za něj nemusí platit spotření daň, takže je i levnější. Na rozdíl od šumivého vína je možné uzavřít víno perlivé klasickým způsobem. Šumivá vína, no to je jiná. Jejich tlak je tak vysoký, že musí jejich korek držet agrafa – tedy drátový uzávěr, se kterým jste se jistě už setkali – třeba i u té Bohemky. 😉 A víte, že agrafou musíte vždy otočit 6x? Jen si to zkuste.

Prosecco v posledních letech patří k nejoblíbenějším vínům s bublinkami. Nejenže je cenově dostupné, ale také velmi lehké a dá se pít klidně celé odpoledne. Jeho další výhodou je i to, že se skvěle hodí do míchaných nápojů.

Na rozdíl od šampaňského a cavy získává prosecco bublinky v nerezových tlakových tancích tzv. druhotnou fermentací. Tuto metodu výroby označujeme výrazem charmat. Oproti Méthode Champenoise je výrazně levnější. I ta nejlepší prosecco dozrává kolem 60 dní, což je ve srovnání se šampaňským pouhý okamžik. Avšak právě i tato metoda proseccu dodává jeho typickou ovocnou a letní, skoro až limonádovou chuť.

Lambrusco

Červené šumivé víno? Ano!

Nejoblíbenějším zástupce této nezvyklé kombinace je lambrusco. Stejně jako prosecco i lambrusco pochází z Itálie, konkrétně z regionu Emilia-Romagna. A vzhledem k tomu, že jeho levná varianta v minulosti docela zaplavila trh, právě lambrusco stojí i za poněkud pochybnou pověstí „červených bublinek.“

Svou negativní pověst si však nezaslouží, jeho ovocná chuť s lehkým nádechem taninu naprosto dokonale doplní jakýkoliv večer s kvalitním sýrem, těstovinami či prosciuttem.

Sekt, Bohemka a ti ostatní

No a tím se už dostáváme k těm ostatním.

Třeba k tolik oblíbené Bohemce, která rozhodně není šampaňské. Pokud nás chvíli sledujete, tak moc dobře víte, že nejsme kdo ví jací snobové, ale při označení Bohemky za šampaňské se hrůzou chloupky zvedají i nám!

Co tedy vlastně Bohemka je?

Nejlepší označení podobných nápojů je sekt.

Sekt je šumivé víno, vyráběné většinou metodou charmat či méthode traditionnelle (což označuje postup stejný, jako se používá při výrobě šampaňského v oblastech, kde se šampaňské nevyrábí). Výroba sektu trvá jen pár týdnů a oproti šampaňskému protějšku si tak může dovolit i mnohem nižší cenovku.

Největším rozdílem mezi sektem a šampaňským je jistá „svoboda,” kterou výrobci sektů mají. Vinaři totiž mohou při výrobě sektu používat jakoukoliv odrůdu a omezená není ani doba zrání. 

Sekty se tak vyznačují neobyčejně rozmanitou šíří chutí. Taková Pálava vyrobená pomocí Méthode traditionnalle rozhodně stojí za ochutnání. ;)