Kvalitní víno vám v přiměřeném množství dovede vyčarovat povznesenou náladu a obyčejný večer proměnit v jedinečný zážitek. Nezapomenutelné okamžiky mohou nastat i v případě, že se nedopatřením napijete zkaženého vína – a v takovou chvíli si nebudete přát nic jiného, než „okno” jen abyste tu chuť vytěsnili. Proto pro vás dnes máme pár tipů, jak se takové noční můře co nejspolehlivěji vyhnout.
Obecná pravidla a jejich výjimky
Jak dlouho vydrží víno?
Obecně se dá říct, že víno v ledničce v žádném případě nevydrží déle než týden.
- Teda pokud se nejedná o portské.
- Nebo o víno s vyšším obsahem alkoholu (od 18 % výš).
Dále bychom mohli obecně říct, že pokud si přinesete víno z obchodu (v tom lepším případě z vinárny a v tom úplně nejlepším případě od si otevřete víno od Bodláků) a nalijete si sklenku, je přece jasné, že bude dobré a víno se může zkazit jen pokud ho necháte dlouho otevřené, nebo archivujete víno k archivaci nevhodné.
Jenže to by také nebyla tak úplně pravda.
Ať už se nám to líbí nebo ne, víno se občas může pokazit už při výrobě.
Přibližně ve 3 % případů může víno pochytit zápach korku (odborně 2,4,6-Trichloroanisole).
Ještě v horším případě se může dokonce stát, že se ve vínu během kvašení přemnoží kvasinky typu brettanomyces.
Pokud se tyto mikroorganismy ve vínu, obecně se to považuje za vadu. Tím se však opět dostáváme k tomu, že obecně neznamená vždy.
Existují totiž určité typy vína, které se právě na brettanomyces spoléhají a právě tyto kvasinky jim dodávají jejich charakteristickou chuť a vůní.
Zkrátka a jednoduše to s vínem není vůbec tak snadné, jak se může na první pohled zdát. Ale nebojte. Právě pro to pro vás máme dnes pár tipů, jak zkažené víno zaručeně rozeznat.
Jak poznat zkažené víno podle vzhledu?
Nejčastější příčinou zkažení vína je jeho oxidace, ke které dochází, když necháme láhev otevřenou příliš dlouho. Životnost otevřeného vína můžeme trochu prodloužit správným skladováním (Jak dlouho vydrží otevřené víno a jak ho správně skladovat?).
Pokud už máte v ledničce otevřenou láhev pár dní, nemusíte víno nutně hned ochutnávat, abyste poznali, zda se dá ještě pít. Zkažené víno můžete často poznat i podle jeho vzhledu.
- Dalším znakem, že se vám déle otevřené víno zkazilo, je změna v jeho barvě. Pokud máte najednou místo bílého vína víno hnědé, znamená to, že prošlo příliš velkou oxidací a moc si na něm nepochutnáte (v horším případě se vám po něm udělá i špatně).
- Objevily si ve víně najednou bublinky? Někdo by se možná zaradoval z „domácího šumivého,” ale pít víno, které prošlo dodatečnou domácí fermentací není optimální nápad a to nejen pro jeho nepříjemnou chuť, ale i následky, které může mít na váš zažívací systém.
Zápach jako jasný ukazatel zkaženého vína
Pokud víno prošlo zkouškou vzhledu, jsou tu ještě vůně (nebo spíše pachy), které vám mohou jasně naznačit, že tohle vínečko už pitné rozhodně nebude.
Nejprve se pojďme podívat, jak poznat víno, které je špatné už od výroby.
Pokud pochytilo již zmíněný zápach korku, poznáte to podle zatuchlého pachu. Někomu dokonce takové víno připomíná zmoklého psa. Přestože se vám po takovém víně nemusí udělat nutně špatně, určitě si na něm příliš nepochutnáte.
A jak rozeznáte přemnožené kvasinky brettanomyces? V takovém víně si můžete „vychutnat aroma” kožených bot po několikadenní namáhavé túře, promočené použité náplasti nebo vesnické tóny koňského hnoje. Ve víně byste neměli cítit ani zelí, spálenou gumu nebo česnek.
A jak poznáte, že se vám víno zkazilo při špatném skladování otevřené lahve?
Pokud o otevřeného vína došlo k oxidaci, můžete v něm cítit jablečný ocet nebo spálenou gumu.
V případě, že se v otevřeném vínu přemnožily bakterie, můžete v něm najít:
- „vůni” odlakovače,
- velmi agresivní kyselinku, která vám možná připomene klasický okurkový salát,
- kysané zelí,
- kočičí moč,
- vařená vejce.
Pach zkaženého vína vás většinou nenechá na pochybách a ve většině případů nebudete mít ani chuť testovat, jestli je to opravdu tak špatné, jak se to na první pohled nebo přičichnutí tváří. Nejepší, co s takovým vínem můžete udělat je vylít ho, lahev odnést do tříděného odpadu a po cestě si pořídit nové, které vám nepřivodí otravu (maximálně tak malou kocovinku).
