Víno označované jako klaret může být pro nové objevitele světa vína trochu matoucí. Pod tímto označením se totiž skrývá několik různých typů vín. Co přesně pod označením klaret dostanete záleží především na místě jeho původu. Pojďme se na klaret podívat podrobněji. 😊
Moravský klaret
Začneme rovnou pěkně na Moravě a později se přesuneme i k dalším tipům, které se od toho moravského poměrně dost odlišují.
Moravský klaret je totiž skutečně netypickou lahůdkou. Je specifický především tím, že v případě moravské varianty klaret označuje až průzračně bílé víno – možná i s lehkým nádechem šedého odstínu.
K výrobě moravského klaretu se používají modré odrůdy. Nejoblíbenější je Pinot Noir (tedy Rulandské modré), protože v sobě má nejméně barviva a tím je výroba průzračného vína jednodušší. Setkat se ale můžeme také s moravským klaretem z odrůd Cabernet Sauvignon, Frankovka či Svatovavřinecké.
S ostatními klarety z jiných zemí původu má však jedno společné. Jedná se o velmi lehké víno s ovocným nádechem, které se krásně pije.
A jak jsou na tom ostatní klarety. K těm se dostaneme přes kratičkou lekci z vinné historie.
Jak klaret vznikl a co všechno byste o něm mohli chtít vědět?
Klaret má ještě pod původním označením clairett v Evropě skutečně dlouhou historii, která sahá až do 16. století. Víno označované jako vin clair (podle jeho barvy) se začalo vyrábět ve francouzské oblasti Bordeaux, a to kombinací Merlotu a Cabernet Sauvignonu a mělo barvu ne nepodobnou dnešnímu rosé. Není náhodou, že se tento původní francouzský klaret označuje za prvního předka dnešního „roséčka.“
A co vlastně k výrobě této směsky, ze které klaret vznikl, vedlo? Pravděpodobně změna chutí, protože právě v době vzniku klaretu výrazně vzrostla poptávka po odlehčeném vínu.
Z původního francouzského clairettu se však brzy po jeho vzniku stal claret. K tomu došlo jeho vývozem do Velké Británie, jejíž obyvatelé si přizpůsobili svým chutím nejen jeho název.
Vznik a odlišnosti anglického claretu
Všechny klarety, o kterých jsme doposud mluvili, mají společnou světlou barvu. Ať už se jedná o skutečně světlou, která je typická pro Moravu, nebo francouzskou narůžovělou.
V Anglii však došlo ke změně nejen v názvu, ale vlastně v celém postupu výroby i finálního výsledku.
Angličané si klaret začali svým chutím přizpůsobovat někdy v polovině 17. století. Začalo to názvem a postupně na ostrovech změnili i celý ráz vína, ze kterého se náhle stalo červené se silnější tříslovinou.
Od klasického červeného se však stále odlišovalo (a odlišuje) především lehčí chutí. Dnes si Angličané pod výrazem claret představí červené víno z oblasti Bordeaux – které se vyznačuje právě svou lehkostí.
Rozdíl mezi rosé a klaretem
Jak už z textu vyplývá, záleží na tom, o jakém klaretu přesně mluvíme. V zásadě je ale rozdíl v tom, že při výrobě rosé se nechává víno ležet na vlastních slupkách řádově několik hodin. Při výrobě klaretu víno na slupkách neleží vůbec. Hrozny tak putují rovnou do lisu, kde se lisují jen velmi jemně. Díky tomu má klaret jen velmi jemně narůžovělou barvu a nebo rovnou klasicky bílou s jemně šedivými okraji.
