Rádi se doma zamýšlíte nad vínem, které právě ochutnáváte? Ale nejste si tak úplně jistí jak na to jít správně? Stačí se držet několika málo principů a váš zážitek z ochutnávání můžete během chvíle posunout na novou úroveň. V našem článku vám s tím poradíme.
Správná teplota vína
Že je tohle zbytečná otázka, když se červené pije za pokojové teploty? Není to zbytečná otázka. Už i s tím červeným to je složitější. Tohle tvrzení se totiž říkalo dřív, když se žilo na hradech a jiných příbytcích, kde topení nebylo standardní výbavou domácnosti. My dneska máme doma běžně 22 stupňů a to je na víno už přece jenom trochu vysoká teplota.
Teplota pro bílá vína
Běžná teplota pro bílá vína je někde kolem 11 až 14 °C. Mladá a letní vína si klidně nachlaďte i na 10 °C. Čím je víno komplexnější a plnější, tím se na škále posouvejte blíže ke 14 °C
Teplota pro červená vína
U červeného vína je rozmezí trochu širší. Někde mezi 12 až 17 °C. Lehká a ovocná červená vína – jako je třeba Cotes de Gascogne – můžete úplně bez problémů vychladit na 12 °C. Ničemu to nevadí a ještě tím ve víně podpoříte jeho svěžest. Nicméně stejně jako u bílého vína, čím je víno komplexnější a plnější, tím blíže se posouvámě hranici 17 °C. Špičková a vyzrálejší vína, která jsou podpořena dubovými sudy si klidně užívejte při teplotě okolo 17 °C. Díky tomu se ve víně rozvinou všechny jeho chutě a vůně.
Teplota pro šumivá vína
Perlivá a šumivá vína si určitě vychutnávejte opravdu vychlazená. Klidně okolo 6 až 8 °C. Bubliny si to zaslouží a podpoří to jejich svěžest.
Jaké aspekty vína se hodnotí?
Na většině soutěží vína se používá tzv. 100 bodový systém hodnocení. Dnes se jedná hodnotící standard, který zpopularizoval známý kritik vína Robert Parker. Systém je postaven na dřívějším 20 bodovém systému. Systém na víno nahlíží v rovině vzhledu, vůně a chuťi. Což vás asi nepřekvapí. Proto i vy doma, při svých ochutnávkách, byste se měli snažit o hodnocení vína v těchto třech rovinách.
Vzhled
Možná si říkáte, že doma nemáte vhodné světlo k posuzování vzhledu. Nevadí. Tady jde zejména o čistotu vzhledu — tedy o krásně čiré víno (pokud se nejedná o víno nefiltrované nebo autentické).
Vůně
Při hodnocení vůně se zkuste zaměřit na tři aspekty – intenzitu, čistotu a harmonii. Intenzita je dána i odrůdou. Jsou totiž aromatické odrůdy, které mají vůni vždy výraznější. Pak jsou neutrálnější odrůdy, které by výrazně vlastně ani vonět neměly. Mezi aromaticky výrazné patří například Sauvignon, Tramín červený, Muškáty nebo Pálava.
U čistoty vás jednoduše zajímá čistota. Jestli ve vůni necítíte něco, co s vínem nemá nic společného. Negativní vůně jsou zejména těkavky, oxidativní tóny nebo pachuť po korku (což se projevuje i ve vůni). Vedle toho by vás také mělo zajímat to, že ve vůni negativně nevystupuje například alkohol nebo zelené tóny — pokud se nejedná o cabernetové odrůdy Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc nebo Carmenere. Mimo tyto odrůdy jsou zelené tóny většinou znakem nedostatečně vyzrálých hroznů. Nejčastěji se to projevuje jako tón zelené papriky.
Primární vůně je dána odrůdou. Sekundární vůni určuje způsob výroby vína.
A nakonec se zamyslete nad harmonií. Jednoduše řečeno tady jde o to, že vše co cítíte jde společně krásně ruku v ruce. Že se vše mezi sebou doplňuje a spojuje a nic nekazí dojem z vůně vína.
Chuť
Protože si nechceme nikdo práci zbytečně komplikovat, tak chuť hodnoťte úplně stejně. S jedním jediným rozdílem. A tím je perzistence. Ta se hodnotí nad rámec intenzity, čístoty a harmonie. Perzistence jinými slovy znamená délka dochuti.
Například ochutnáváte víno, které krásně voní. Vůně dává předzvěst toho, že půjde o nejlepší víno za posledních několik dní. A pak ochutnáte a zjistíte, že chuť za pár vteřin úplně odezní. Tohle je negativní příklad perzistence — tedy krátké dochuti.
Pamatujte, že i jednoduchá a stylem spíš lehká a osvěžující vína by měla výše popsané parametry plnit. Kvalitní lehké letní víno sice není komplikované, ale pořád má nadprůměrnou intenzitu, špičkovou čistotu, příjemnou harmonii a perzistenci, která odpovídá stylu vína.
Primární a sekundární aroma
Věříme, že díky našim radám sepsaným výše dokážete ve víně rozeznat více vjemů a díky nim si víno celkově víc užít. A určitě vás díky tomu ochutnávání i víc baví. Nicméně pojďme si dát malou třešničku na dortu. Řekneme vám co je primární a sekundární aroma.
Primární aroma: Vůně, kterou určuje přímo odrůda vína Sekundární aroma: Vůně, kterou určuje způsob zpracování hroznů
Primární aroma
Primární vůně se dají jednoduše rozdělit do třech škatulek:
- ovocné vůně (broskve, ostružiny atd.)
- květinové vůně (růže, levandule, kosatec atd.)
- herbální vůně (paprika, máta, oregano atd.)
Dáme si příklad na Cabernetu Sauvignon. Ten voní po černém rybízu (ovoce), fialkách (květy) a mátě (byliny).
Sekundární aroma
I tady si dokážeme určit tři hlavní škatulky:
- kvasné vůně
- kořenité vůně
- oříškové vůně
Opět si dáme náš oblíbený Cabernet Sauvignon jako příklad. V něm najdete čerstvý chleba (kvas), pečící koření a zkaramelizovaný cukr.
Kvasné vůně vychází z fermentace vína a nejčastěji ve víně najdete tóny jogurtu, másla, piva, kvasnic, vyzrálého sýra, těsta a hub. Můžete najít i trochu zvláštní tóny jako je vůně sklepa nebo koňského potu.
Další vůně vychází z procesu zrání vína. V takovém případě se bavíme o hnědém cukru, vanilce, karamelu, lískových nebo vlašských oříšků, mandlí, hřebíčku a dalšího koření, tabáku nebo kouře.
Tak honem do lednice nebo vinotéky. Vyberte si nějakou fajn láhev vína a pusťte se do toho. Věřte že proces objevování je na víně to nejkrásnější. I my po více než 20 letech zkušeností stále — a rádi — objevujeme. A nezapoměňte, že ochutnávání a zhodnocení i špatných vín je součástí této nekonečné cesty.
