Jaké existují druhy vína? - 1. díl

Často od lidí slýcháváme, že se ve víně moc nevyznají a maximálně rozlišují bílé a červené. Víno je ale daleko zajímavější než jen tohle. Aniž bychom to nějak zbytečně komplikovali. Pojďte se s námi podívat na základní druhy vín. Veřte, že to není složité a zároveň si trochu rozšíříte přehled. A příště, až si budete doplňovat zásoby, tak výběr budete mít daleko snadnější.

Vedle bílých a červených nesmíme také zapomenout na růžová a dneska dokonce i oranžová vína. Dalším krůčkem jsou samozřejmě bubliny. Těm obecně říkáme perlivá a šumivá vína. Jen pozor. Perlivá a šumivá nejsou jedno a to samé. Rozdíl je v intenzitě perlení. Šumivá mají větší tlak v lahvi, tím pádem víc perlí. A jsou dražší. Protože se za ně musí platit spotřební daň.

Pak tady ještě máme tzv. fortifikovaná vína. To zní trochu vědecky, viďte? Nicméně nebojte. Jde jednoduše o vína dolihovaná. Tedy o vína, která jsou sladká (mají vysoký obsah zbytkového cukru) a zároveň vyšší alkohol. Nejznámějším příkladem je portské víno. Patří sem ale také Madeira nebo Cherry. U nás je nejlepším a neznámnějším výrobcem fortifikovaých vín Honza Stávek. Jeho vína Lokus jsou opravdu úžasná a stojí za ochutnání.

Už jste dostali chuť na nějakou skleničku? Tak si nalijte decku a pojďme si trochu rozepsat rozdíly mezi jednotlivými druhy. Rozdíl je totiž vždycky ve způsobu výroby vína. Proto ho bereme jako jiný druh vína.

Bílá vína

U nás nejznámější a nejběžnější víno. Nicméně nenechte se zmást tím, že se vyrábí pouze z bílých hroznů. Vzpomeňte si třeba na odrůdu Tramín červený. Nebo méně známé Veltlínské červené rané. Dokonce i Pálava je červená odrůda (ostatně je vyšlechtěna z odrůd Tramín červený a Müller Thurgau). Bílé víno jde dokonce vyrobit i z modrých hroznů (z modrých odrůd se vyrábí červené víno).

Barviva jsou u vína ve slupkách. A bílé víno se (zjednodušeně) vyrábí tak, že se hrozny zbaví třapin hned se lisují. Neprobíhá tam žádná macerace, během které by se barviva tzv. vyluhovala do ještě neprokvašeného moštu. Vynecháním macerace je tak možné vyrobit bílé víno právě i z modrých hroznů. Stále nevěříte? Vemte si například šampaňské. To se vyrábí ze tří odrůd. Z Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier. Oba pinoty jsou modré odrůdy. A šampaňské je v drtivé většině případů bílé šumivé víno.

Máte rádi bílé víno? Přečtěte si tento článek o tom, jak vybrat bílé víno.

Červená vína

Zajímavá věc je, že ve světě jsou ta nejlepší a častokrát i nejdražší vína ta červená. Zajímavé to je tím, že u nás v ČR drtivě převažuje obliba bílých vín. Alespoň podle množství hrají u nás červená stále druhé housle. Snad se to postupně změní. I na Moravě v Čechách jsou naprosto fantastická červená vína.

Červené víno jde vyrobit opravdu jen z modrých hroznů. Žádné jiné hrozny nemají dostatek barviva na to, aby mošt mohly tak výrazně obarvit. Jak už jsme říkali výše, barvu do vína dostanete macerací. Ta probíhá ještě před lisováním a kvašením. Proces zpravidla trvá několik dní až týdnů. Volba je na samotném vinaři, který se rozhoduje na základě toho s jakou pracuje odrůdou a jaká je jeho představa o hotovém víně.

Během macerace se hrozny už rozkvášejí. Tomu se říká primární fermentace. To ale pro dnešek necháme stranou.

Obecně platí, že čím déle víno maceruje, tím výraznější má třísloviny. Třísloviny jsou uložené v pecičkách.

Máte rádi červené víno? Přečtěte si tento článek o tom, jak vybrat červené víno.

Růžová vína

Růžovky se u nás stále netěší tak velké oblibě jako třeba ve Francii. Tam je růžové víno v některých regionech oblíbenější než bílé. Provence…hmmmm. Postupně se to u nás ale trochu zlepšuje. A většinou už ani mužům nevadí se svou drahou polovičkou popíjet skleničku dobrého rosé.

Růžové víno se vyrábí (stejně jako červené víno) z modrých hroznů. Rozdíl je ale právě v té maceraci. Ta u růžovek trvá jen několik hodin. Díky tomu se do vína neuvolní tolik barviva. A taky tříslovin. Díky tomu je víno primárně příjemně ovocné a velmi svěží. U moravských vín jsou nejběžnějším chuťovým projevem jahody. Někdy jahody v jogurtu. Vzpomeňte si na nás, až si rosé budete příště vychutnávat…

Světově nejuznávanějším rosé je Cotes de Provence. Francouzské víno z jižní Francie. Určitě ho někdy ochutnejte. Stojí to za to. Jahody ale nehledejte. Spíš tóny bezového květu, angreštu a úžasnou mineralitu.

Oranžová vína

Možná bychom taky mohli říct fenomén. Oranžády jsou totiž velkým trendem posledního roku. Nejčastěji je uvidíte u naturálních vinařů. Krásný naturální veltlín najdete třeba u Petra Marady.

Co to tedy vlastně je? Ve zkratce lze říct, že jde o víno vyrobené z bílých hroznů. Ale způsobem výroby červených vín. Během výroby tedy dochází k procesu macerace. Délka macerace velmi výrazně ovlivňuje styl a chuť celého vína. Trvat může jen několik hodin, ale taky dlouhé týdny.

Krátká macerace:

Lehké a ozvěžující víno mající jen jemnou barvu oranžového (cihlového) odstínu

Dlouhá macerace:

Víno je výrazné, tělnaté s lehkou tříslovinou v dochuti. Představte si bílé víno, které má tendenci chutnat jako červené.

Perlivá a šumivá vína

Člověk si jenom přečte nadpis šumivá vína a už by si hned dal skleničku vychlazeného prosecca, viďte?

Bubliny poslední roky vládnou světu. Nejvíc samozřejmě prosecco, kterého se vyrobí 650 milionů lahví ročně. Do této kategorie taky patří Champagne, Cava, Cremant, Franciacorta a mnoho dalších. U nás se obecně používá označení sekt, jelikož moravská a česká šumivá vína nespadají do žádné z kategorií výše. Každý typ šumivého vína, který jsme popsali výše je totiž definován pravidly, které naše bubliny neplní. Geografická pravidla se plní z našich zeměpisných šířek prostě špatně.

Způsob výroby je u všech ale velmi podobný a dělí se na dvě metody. Důležité je vědět, že šumivá vína se vyrábí z již hotového vína ve kterém se musí spustit nový (druhý) proces kvašení. Díky tomu ve víně vzniknou bublinky. Jinými slovy CO2. Oxid uhličitý je totiž vedlejší produkt. Kvasinky totiž požírají cukr a mění ho právě na CO2.

Aby kvasinky měly co požírat (a přeměňovat na oxid uhličitý), musí se do vína přidat tzv. tirážní likér. To je speciální směs cukru a kvasinek. Toto se pak uzavře buď do lahve nebo do tlakového tanku a proces může začít.

Tanková metoda Charmat

Sekundární fermentace probíhá ve velkých tancích. Taková vína jsou většinou spíše lehčí a ovocnější. Touto metodou se například vyrábí prosecco. Obecně jsou tato vína levnější než ta vyrobená klasickou metodou kvašení v lahvi.

Celý proces je relativně krátký. I u těch exkluzivnějších prosecc proces trvá cca 40 - 60 dní. U levného prosecca ještě míň.

Klasická šampaňská metoda

Tahle metoda je klasika klasik. Je výrazně nákladnější a je neuvěřitelně tradiční. Víno v podstatě nalahvujete, přidáte tirážní likér, uzavřete korunkou (pivní uzávěr známe) a necháte víno znovu prokvasit. To trvá pár dní. A pozor, teď přijde změna.

V tenhle moment začíná zrát. U šampaňského to je minimálně 15 měsíců. U cavy je to 9 měsíců. Každý sekt, který je řízen podmínkami nějaké apelace nebo kategorie to má definováno jinak. A pokud vinař do žádné kategorie nezapadá, tak si definuje pravidla vlastní. Jeho cílem často bývá vyrobit to nejlepší, co umí.

Když proces zrání je u konce, tak přijde na řadu setřásání kalů. To se dnes dělá už většinou mechanicky. Cílem je dostat kaly až úplně do hrdla vína. Proces trvá několik dní na jehož konci je hrdlo prudce podchlazeno a odstřeleno. Až teď víno dostane klasický hřibový uzávěr, zajistí se agrafou (to je ten drátek) a možná jde na trh. Opět záleží na pravidlech a vůli vinaře.

Když bychom to měli shrnout do jedné věty, tak šumivá vína vyráběné klasickou metodou patří ve většině případů ke skvostům vinařského světa. A jejich pití je vždy zážitek.

A co jsou to ta perlivá vína?

Řekněme, že to je taková podkategorie. Obecně to jsou vína, kde je oproti šumivým výrazně nižší tlak v lahvi. Díky tomu mají méně intenzivní perlení. A lze je uzavřít šroubovým uzávěrem. Tím pádem se na ně nevztahuje spotřební daň a jsou levnější.

Obecně ale jde o méně propracovaná vína, která nejsou určena pro speciální příležitosti, ale spíš na každodenní radost u vína. A letní osvěžení.

Ano, i prosecco se rozděluje na perlivé a šumivé. Většinou je to na etiketě označeno jako Frizzante (perlivé) nebo Spumante (šumivé).

A co ta ostatní?

Příště vám popíšeme ještě několik dalších druhů, na které obecně ale narazíte pouze pokud chcete. Jde o sladká vína, která jsou naprosto fantastická s nějakým skvělým dortíkem.

  • Fortifikovaná vína (dolihovaná)
  • Tokajské výběry
  • Slámová vína
  • Ledová vína

Těšte se na pokračování. Věřte, že i přesto, že jde spíše o okrajové záležitosti, tak jejich výroba je snad ještě zajímavější. A pokud se vám naše články líbí a nechcete, aby vám druhý díl unikl, přihlaste se k našemu newsletteru a buďte první, ke komu se článek dostane. Nové články vydáváme každý čtvrtek.

Výroba vína