Máte někdy pocit, že vybrat si víno je nadlidský úkol? Zejména pokud nepatříte mezi profíky, ale mezi lidi, kteří si ho rádi vychutnají a formálně mu zase tolik nerozumí? Máme pro vás pochopení. Byly totiž časy, kdy jsme ani my nebyli profíci a řešili jsme stejné problémy. Proto v tomhle článku najdete několik záchytných bodů. Ve výběru vína se tak už trápit nebudete.
Na světě je tolik vína, že snad není nikdo, kdo by je všechny ochutnal. Na světě je totiž přes 10 000 různých odrůd. Nicméně celosvětový obdiv si jich získalo jenom pár. Nejznámnější jsou Chardonnay, Sauvignon nebo Cabernet Sauvignon. To jsou odrůdy, kterým se daří na celém světě. Proto si je můžete užít v různých stylech. Tímto jsme vám ale asi stále moc nepomohli. O to se pokusíme až teď…takže čtěte dál.
Suché nebo sladké?
To je asi první otázka, kterou bychom vám položili, pokud byste po nás chtěli radu s výběrem. Suché nebo sladké? Zajímavé je, že sladkost vína se primárně řeší u nás v ČR. Dokonce je u nás povinné na etiketách uvádět, jestli je víno suché, polosuché, polosladké nebo sladké. To za hranicemi není až tak moc běžné. Jednotlivá vína se pěstují a pak vyrábí v rámci přísných a předepsaných pravidel, proto například nikde neochutnáte sladké Chianti. Stejnětak ikonická vína z Bordeaux nebo Burgundska si v principu jsou podobná a jsou suchá.
Naopak u nás si dáte třeba Chardonnay na několik způsobů. Prostě to u nás funguje trochu jinak. Řídíme se podle téhle tabulky.
- suché víno: do 4 g cukru na litr
- polosuché víno: do 12 g cukru na litr
- polosladké víno: do 45 g cukru na litr
- sladké víno: nad 45 g cukru na litr
Ještě u nás platí taková vyjímka. Víno může být suché i nad 4 g/l. Pak ale rozdíl mezi kyselinami a zbytkovým cukrem nesmí být vyšší než 2 g. Proto někdy narazíte na suché víno, které působí trochu sladce.
Kdy pít suché a kdy sladké víno?
Suchá vína jsou super ve chvíli, kdy se potřebujete osvěžit. Třeba v létě. A nebo ve chvíli, kdy si chcete dát nějaké lehčí jídlo. Salát, těstoviny, kuřecí nebo krůtí maso. V takovém případě si skvěle vychutnáte odrůdy jako je Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau (zapomeňte na jeho špatnou pověst – to je dávno pryč), nebo Veltlínské zelené. Díky suchosti v nich převládá kyselina a tím pádem citrusové tóny.
Sladká vína, tak mají úplně jiný charakter. Množství cukru výrazně převyšuje kyseliny. Proto jsou vína chutově spíš medová a působí plněji. A tak se do horkých letních dní tolik nehodí. Spíš si je užijete v zimě u knížky. Anebo když máte chuť na výraznější maso, kořenitější jídlo nebo čerstvé sýry. Hodí se taky ke zvěřině, která často bývá kombinována se sladšími chutěmi. Abychom nezapomněli, sladká vína jsou výborná i k dezertům. Není pravidlem, že Tramín nebo Pálava jsou sladká vína, nicméně setkáte se s nimi docela často spíš ve sladkých variantách. Určitě sem patří i Muškáty.
A co červená vína?
Červená vína jsou velmi často spíš suchá. Přírodní sladké víno jde vyrobit jen z velmi vyzrálých hroznů. A k přezrávání u červených hroznů tak často nedochází. Nicméně pokud hledáte sladké červené, Rubinet od Hradila je super volba.
Preferuju ovocná vína
Ovocných tónů je ve víně mnoho. Snadno si je ale můžeme rozdělit do několika skupin: jahody a lesní plody, citrusy, tropické ovoce, jablka, meruňky a broskve…
Jahody a lesní ovoce
Jahody snad vždycky najdete v růžových vínech. Do tónů ostružin, jahod, malin a lesního ovoce obecně jdou primárně modré odrůdy (tedy červená vína). A když je vinař nechá na slupkách ležet jen pár hodin, do vína se uvolní jen to nejjemnější, což většinou jsou jemné tóny jahod.
Výraznější tóny lesního ovoce a rybízu najdete spíš v červených vínech.
Citrusy
Ohledně citrusů jsme si už řekli, že jde primárně o suchá bílá vína. Citrusový dojem vytváří hlavně kyselina. Takže nejlepší citrusovou volbou jsou:
Tropické ovoce
Takové tóny se často objevují u bílých vín, která si chvilku odpočinula ve dřevěných sudech. U takových vín vedle tropických tónů ananasu, banánů a kiwi najdete taky vanilku.
Nejčastěji takové tóny najdete třeba u Chardonnay a někdy taky Sauvignon. Ze středoevropských odrůd to je i Sylvánské zelené.
Jablka
Jablka možná trošku rozdělují. Některá vína mají spíš tóny těch zelených, celkem kyselých jablek. Některá zase spíš sladších, červených. Jablka jsou trochu spojeny s kvasným procesem. Jejich tóny tak najdete ve špičkových šumivých vínech, která kvasí přímo v lahvi. To je třeba šampaňské nebo Cava. A taky další sekty vyrobené klasickou metodou. Daleko jemnější tón jablek najdete u Prosecca.
Občas se stane, že se víno neplánovaně rozkvasí u vás doma. To se stává zejména u sladších vín a v létě. Díky zbytkovému cukru v lahvi je “palivo” pro kvasný proces. A díky letnímu horku podmínky pro rozkvašení se. V takovém případě víno začne perlit a taky chutnat po jablkách. Nicméně tohle je závada a víno doporučujeme reklamovat.
Meruňky a broskve
Možná sem můžeme počítat i mandarinky a pomeranče. Takové tóny ve víně někdy objevíte v kombinaci s medovými tóny. Tím pádem u trochu plnějších vín jako je třeba moravská verze Rulandského šedého.
Pokud hledáte spíš víc osvěžující víno s tóny meruněk, tak určitě zkuste Hibernal, ale klidně i Ryzlink rýnský a taky Ryzlink vlašský.
Ze zahraničních vín jsou skvělou volbou italské Pinot Grigio (i ta oranžová verze), Soave a nebo taky Lugana.
Minerální vína
Určitě jste už někde slyšeli o minerálních vínech. V takovém kontextu se často mluví o vínech, která pochází z oblastí, kde je vysoký podíl aktivního vápníku v půdě (Pálavské vrchy) a nebo z oblastí, kde réva musí zapouštět svoje kořeny hodně hluboko, aby našla vodu (Mosel). Díky tomu se minerální tóny dostanou až do vína. V extrémních případech se dá říct, že víno chutná jako kámen nebo železo. Představte si to jako minerální vodu z Karlových Varů.
Přesně takové jsou Rieslingy z oblasti Mosel v Německu. Nebo Ryzlinky vlašské z Pálavy. Stejně minerální je taky Ryzlink vlašský ze Slovácka. Trochu plnější a lehce medovější, přesto výrazně minerálné jsou také Veltlíny z Wachau.
Tohle byl takový jednoduchý návod primárně na bílá vína. Zajímá vás celkově více informací o víně? Ať už červeném, bílém, růžovém, oranžovém nebo šumivém? Přečtěte si náš článek Jak vybrat víno.
