Ani odborníci se zatím neshodli na tom, odkud původně Ryzlink vlašský pochází. Na čem se ale shodli je to, že ten nejlepší je z Pálavských vrchů. A to zejména díky místnímu velmi teplému mikroklima a velkému podílu aktivního vápníků v půdě.
Historie
Stále toho o vlašáku moc nevíme. Dokonce několik teorií původu odrůdy. Jedna tvrdí, že původ má ve Francii, která se přes Rakousko rozšířila až do Rakouska. Druhý názor, i když menšinový, tvrdí, že původ je v Itálii. Tam odrůdě dokonce říkají Riesling Italico.
V Chorvatsku si zase myslí, že odrůda vznikla tam. Říká se jí Graševina a je tam nejrozšířenější odrůdou.
U nás je druhou nejstarší odrůdou. Díky tomu u nás patří mezi nejpěstovanější. I když historicky podíl vlašáku klesá a zastavil se na 8.5 % plochy našich vinic. To je necelých 2 000 ha. Do Státní odrůdové knihy ČR odrůdu zapsali v roce 1941.
A ještě jedna důležitá věc. Ryzlink vlašský nemá vůbec nic společného s Ryzlinkem rýnským. Pouze půlku svého názvu. Tohle už se podařilo prokázat zkoumáním DNA obou odrůd.
Charakteristika
Vlašák může mít několik podob. Jedna spíš lehčí a ovocnější. S tóny angreštu, tropického ovoce (ananas, mango, citrusy) a rybízu. A pak je tady ta druhá tvář. A to je trochu medovější vlašák, plnější a strukturovanější. A přesně takový vzniká na Pálavě z přezrálých hroznů napadených ušlechtilou botrytickou plísní.
Ta naruší slupky a tím se z hroznů začne odpařovat voda. Mošt je pak daleko víc koncentrovaný a tím pádem jsou vína výraznější, medovější a celkově schopná klidně i několik let zrát.
Přesně takovými skvosty se pyšní pálavské Ryzlinky vlašské od Mikrosu.
Wine & Food
Vlašák je skvělý také díky tomu, že i v teplých regionech si dokáže udržet vysokou kyselinku (to je důležité, hodně důležité). Díky tomu se ty lehčí varianty hodí k sushi nebo k plodům moře. A taky se hodí k tučnějším masům. A to díky mineralitě, která je velmi dominující u těch pálavských, ale taky slováckých vlašáků.
Správně, tím tučným masem myslíme i náš tradiční řízek. A nebo vánočního kapra.
Pálavské vrchy
Tohle místo je nejenom nádherné. Ono je taky naprosto jedinečné pro pěstování vína. Pálava vzniklad alpínským vrásněním. Je to tak skála s velmi významným podílem aktivního vápníku. A díky tomu jsou zdejší vlašáky opravdu minerální. Chuťově až slané. I to je jeden z důvodů, proč patří mezi nejlepší na světě. Dalším důvodem je mikroklima. Region patří mezi nejteplejší místa v zemi.
Dnes v CHKO Pálava je celkem 1 663 ha registrovaných vinic. Ty tvoří několik viničních tratí. za nejlepší z nich se považuje trať Železná. Je docela vysoko (350 m) na jižním svahu. Takže o slunce tam není nouze. Poloha navíc nikdy netrpí suchem. Má všechno pro naprosto dokonalý vlašák.
Další tratě jsou Purmice, Goldhamer, Kotelná nebo Levá Klentnická.
Naše tipy
Dostali jste během čtení na vlašák chuť? Určitě byste měli vyzkoušet Ryzlink vlašský Flower Line z Mikrosu. To je přesně pálavský vlašák jak má být. Mikrosvín Mikulov má i klasickou řadu, ve které můžete ochutnat ochutnat rozdíly mezi jednotlivými viničními tratěmi. My doporučujeme Železnou a Goldhamer. To jsou vlašáky nejminerálnější.
Zajímavost na konec
Není moc známé, že na Slovácku v okolí Kyjova je podíl aktivního vápna v půdě dokonce vyšší než na Pálavě. Přesně v těchto místech má vinice náš oblíbenec Dufek. A jeho Ryzlink vlašský VOC to potvrzuje i chuťově. Víno s duší Slovácka a mineralitou Pálavských vrchů.
Bílé víno má mnoho podob. Pokud nevíte, jak ho vybrat, vraťte se k článku Jak vybrat bílé víno.
