Jak dlouhá je vlastně historie vína? Ještě nedávno se datovala do let 7000 př. n. l, ale víno si pravděpodobně vychutnávali už lovci a sběrači k čerstvému mamutímu steaku v dobách 13 000 let před naším letopočtem.
Počátky vína a vinařství
Pokud bychom pátrali po úplně prvním nápoji z hroznů, skutečně bychom se museli v čase přesunot až k lovcům a sběračům.První doložené zmínky o víně a vinařství jsou však o něco mladší.
Pocházejí konkrétně z období 7000 př. n. l. a to z kolébky papíru a střelného prachu. Ano, první, kdo ochutnal víno, byli tehdejší obyvatelé Číny.
Další šťastlivci, kteří mohli víno ochutnat mezi prvními, žili v Arménii, kde se víno začalo vyrábět a pít přibližně v roce 6100 př. n. letopočtem a hned po nich gruzínci (6000 př. n. l).
Gruzínci dali v tomto období vzniknout také kachetské metodě výroby vína v keramických amforách kvevri.
Pokud patříte ke skutečným milovníkům vína a chcete zkusit něco trošku netradičního, můžete ochutnat víno vyrobené v kvevri i dnes, právě touto technikou je totiž vyrobené například Rulanský modrý výběr z hroznů od Vladimíra Tetura, který tradiční keramiku nahradil 600 litrovými dubovými sudy.
V těch dobách si víno většinou dělali první farmáři a nešlo o žádnou příliš pokročilou nebo dokonce komerční výrobu. Na tu došlo až v roce 4100 př. n. l. a to v Arménii, kde archeologové našli v roce 2010 první vinařství v jeskyních v provincii Vajots Dzor.
Víno ve starověkém Egyptě
Jak se víno dostalo do starověkého Řecka a Říma? Za tím stáli především Egypťané, potažmo Féničané.
Ve starověkém Egyptě bylo víno nápojem bohů (potažmo faraonů). Pro jeho červenou barvu si ho egypťané spojovali s krví a znovuzrozením a tím i s bohyní Osiris. Pokud se tak víno nepoužívalo k náboženským rituálům (především pohřebním, ale také v medicíně) pili ho především kněží, faraoni a ostatní šlechta.
Ostatním nezbylo nic jiného, než pít pivo, pro jehož výrobu byly v Egyptě výrazně příznivější podmínky.
U Egypta je třeba ještě zmínit jednu zajímavost, právě zde se totiž pravděpodobně pilo první bílé víno, jehož pozůstatky byly nalezeny v hliněných nádobách v Tutanchamonově hrobce.
No a pomalu se dostáváme k modernímu vínu. Egypťané víno představili Féničanům a jejich prostřednictvím se víno dostalo do Řecka.
Prvopočátky moderního vinařství
Právě ve starověkém Řecku se pomalu začínají psát dějiny moderního vinařství. Právě ve starověkém Řecku se z nápoje šlechty stalo pití dostupné každému. Víno pila šlechta, králové, poddaní a skleničku si mohli dopřát dokonce i otroci.
Víno se tou dobou používalo dokonce jako platidlo jako platidlo (nejen) v armádě.
Kolem druhé století našeho letopočtu se víno stalo centrální součástí Římské kultury a v roce 77 př. n. l. Plinius starší napsal památnou větu In Vino Veritas neboli „Ve víně je pravda”
Právě Římané techniku vinařství dovedli k dokonalosti mmj. vynálezem dřevěných barelů a dalších technologií, které výrobu udělali jednodušší a především levnější. A stejně jako celá římská kultura i víno se velmi rychle začalo šířit po celém světě.
Víno se tak dostalo na území dnešní Francie, Německa, Itálie, Portugalska, Španělska a dalších koutů světa.
K pádu Římské říše došlo v roce 500 našeho letopočtu, ale víno (naštěstí) tímto neštěstím nijak neutrpělo.
Kolem roku 1000 n. l. se otevřelo první vinařství ve francouzském údolí řeky Loiry. Jednalo se o dodnes funkční Château de Goulaine. O sto let později, v roce 1100 se otevřelo vinařství na německém zámku Vollrads a o dalších sto let později se objevila první zmínka o oblíbeném Pinot Noir.
A právě v těchto dobách začíná historie vína jak ho známe dnes.
Pokud vás zajímá o historii vína více, přečtěte si článek Počátky vinařství na území Česka, který se věnuje historii vína na území dnešní ČR.
